Beltain vs Pálení čarodějnic...

Název se nepíše jen ve tvaru Beltine (Bel-tine), ale často také Beltene nebo Beltain, irsky Bell´tejn. První část slova, bel znamená "jasný, zářící". Druhá část, tine, označuje oheň. Takže jasný (zářící) oheň.

Beltaine je jeden z nejvýznamnějších svátků keltů. Slaví se v noci z 30. dubna na 1. května. Na kopcích a kolem měst a vesnic se rozhoří ohně a nastane večer čarodějnic. A cože to naši předkové vlastně slavili? Na přelomu končícího jara a začínajícího léta je příroda zcela již probuzená. Vše je čisté, neomšelé, probouzí se touhy milovat a plodit. Je také čas lásky. SvátkemBeltine začíná v keltském kalendáři světlá polovina roku (větší slunce - an ghrian mor); pro většinu tvorů ta lepší, vždyť je to období tepla, růstu a sklizně. Světlá polovina roku předá vládu období tmy (menší slunce - an ghrian beag) až svátkem Samain, začátkem listopadu (na naše Dušičky) ... ale to je ještě daleko.

Artist - Já Falcora

Začíná období tepla, vegetace, plodnosti a tak je tento svátek radostný. Jeho oslavu bychom měli prozpívat, protančit, ale také očistit sebe a své okolí a domovy. Pro kelty začíná čas Rohatého Boha a Paní ze zelených lesů. Nyní je nejvhodnější čas pro magii a pro zakládání lesních a zahradních svatyní. V tento den bychom také měli odměnit strážné duchy našich domovů. A až v dalších dnech bude třeba vyhnat dobytek na pastvy a osít pole. Teď je čas na veselí a zábavu.

Jak víme, nejsilnějším očistným médiem je oheň a ohně na Beltaine mají očistit všechny živé tvory od všeho nečistého, negativního, co se nashromáždilo během zimního období. Zároveň nám to všem má dodat ochranu a sílu pro období, které přichází.

Noc ještě bude patřit k vládě temnot a den již patří světlé polovině roku a půlnoc je hranici mezi dvěma polovinami roku. V noci se zapalují dvojice ohňů a předěl mezi nimi symbolizuje hranici mezi temnotou a světlem roku. Mladí lidé ohně přeskakují a ostatní se jimi očišťují tím, že mezi nimi procházejí. V Irsku ještě mezi ohni provádějí druidové dobytek za zaříkávání a toto se tam dodržuje dodnes.

Před samotným svátkem Beltaine  se stará ohniště uhašují a znovu se zapalují až od očistného ohně páleného v předvečer svátku. Kromě tanců, veselí, zpěvů byly i jiné tradice. Mládenci soutěžili ve vyhazování zapálených březových košťat do výše, stavěli a hlídali májky svých osad, očistné koupání nebo namáčení do potoka, řezalo se proutí jívy a polykali květy kočiček. Bříza jako taková je slavností strom Galů a ta se tedy zapojovala do spousty rituálů a tradic. Ale jak víme, oheň neměl jen očistnou sílu, ale i ochranou. Noc toho dne patřila bytostem Jiného světa - elfům, čarodějnicím, vílám a  v těchto dnech jejich moc roste, sílí, a poroste i nadále, až do letního slunovratu a právě ohně měly proti nim chránit lidi a zvířata. A to i za pomocí větví jeřábu.

Samozřejmě nešlo jen o rituály, tance a chození a poskakování mezi ohni. Lidé také hodovali - pečené maso, medovinu, pivo.

Keltové pro změnu losovali Zeleného krále. Vládl buď celý rok nebo do podzimního Samainu. Nebo někde dokonce jen jednu noc. Na konci své vlády si král vybral Pannu a udělal z ní ženu Úplně podle nejstarších tradic byl zabit a jeho krví si všichni připili. Jak laskavé :))).
Ale věřili, že celý tento rituál všechny očistí a zajistí na celý rok pevné zdraví. Ale jsou tu pochybnosti, jestli tyto ideologie krvelačnosti keltů nerozšířila jako propagandu, církev. Dyť si keltové lidských životů vážili a člověka, který pro komunitu představoval cenného bojovníka či jinou užitečnou pracovní sílu (pastevec třeba), by nezabili jen tak zbytečně. A proto je možné, že keltská panna o své panenství přišla, ale krev a maso dodal poražený býk.

Dvojice zamilovaných, snoubenci se vydávali v předvečer do lesů a měsíc květem se později stal symbolem sexuální volnosti a to vše na počest Velké matky a rohatého Boha. V tomto období se zkušebně uzavírala manželství- na rok a jeden den. Nefungoval-li svazek, pak se partneři rozešli. A vzpomeňte si, že za 9 měsíců se slaví svátek Imbolc, který je spojován s rozením dětí. Děti, které byly počaté na Beltaine prý byly velmi šťastné. Z těch dob zřejmě vznikla i další tradice - líbání na prvního máje pod rozkvetlou třešní, břízou nebo jiným stromem.

Tvrzení, že Beltine připadá každý rok na 1. květen, pokud jej definujeme (zřejmě v souladu s tvůrci tohoto svátku - Kelty) astronomicky nebo agrotechnicky, je nesmysl.

Valpružina noc je pro změnu svátek germánský. Je v noci ze 30. dubna na 1. května. Valpurga byla saská bohyně. Patronka nad čarodějnicemi. a staročesky Valpurga je čarodějnice a 30. dubna ve Španělsku a Portugalsku je slaven tento svátek jako svátek mrtvých.

Církev nazývá noc ze 30. dubna na 1. května nocí Filipojakubskou, na počest svátku apoštolů Filipa a Jakuba. Je tu však jistá nesrovnalost - svátek svatého Filipa a Jakuba totiž připadá až na 3. květen.  Po staletí se slavíval 1. května , a to zřejmě proto, aby mocní světci chránili tento den před temnotou pohanských obřadů. Apoštol Jakub byl jeruzalémským biskupem, který si svou svatost vysloužil svržením z věže jeruzalémského chrámu. A Svatý Filip z Betsaidy byl současně ukamenován a ukřižován.

Během filipojakubské noci se měly čarodějnice slétat na kopcích a tam provozovat s temnými silami nečisté a sexuální orgie. Jejich prostředkem bylo známé a proslulé koště. Ale nebylo snadné se s ním dostat do vzduchu. Měly si připravovat magickou mast, kterou si potřely tělo. Hlavně pak v oblasti podpaží, břicha a krku. A právě proti nim se zapalovaly na vrcholcích kopců, účelové blokační ohně. Osvětlovaly velkou část krajiny a tím čarodějnicím kazily plány. A kdyby snad nějaké u ohně přistála, tak mohla být rovnou v ohni upálena. A tady máme dnešní pálení čarodějnic. Bylo ještě také zvykem skákat přes žhavé uhlíky, tropit velký hluk, protože se ho čarodějnice bály a tím se nepřiblížily.

Beltaine je oslavou života.

Ráno na Beltain by si ženy měly omýt obličej v ranní rose, potom budou celý rok krásné. Pak mají uplést věneček z jarních květin a vhodit ho do potoka, řeky či jezera. Požehnají tím vodě a také pozdraví její bytosti. Mohou také natrhat košíček jarních květů a postavit ho na práh tomu, kdo potřebuje pomoc a povzbuzení.  Beltainská noc je pro čarování jako stvořená. Dnes můžete spatřit víly. Tančete, zpívejte, milujte se! Nezapomeňte si něco přát, až budete skákat přes beltainský oheň! Se svým milovaným vypijte společně číši vína, do které jste vložili čerstvý jarní květ. Beltaine je svátkem Velké svatby. Beltaine oslavuje sexualitu, smyslnost, spojení, plození, rození, život, smrt, znovuzrození. Využijte tuto magickou noc k nějakému očistnému obřadu, k partnerskému rituálu nebo k obřadu plodnosti. Volejte měsíční bohyni Rhiannon a proste ji o lásku, sexualitu, vášeň a soucit. Pomůže vám také s tvořením, uměleckou inspirací a zhmotněním vašeho snu.

Artist - Já Falcora
Chodilo se také k Menhirům - posvátným kamenům a vyslovovaly se u nich přání. Domovy se zdobily větvičkami hlohu, jeřábu, břízy, cesmíny atd. Tím byla vzdána čest Slunci, aby při východu našlo jejich domovy vyzdobené.  Také se provádělo vykuřování domů sušenými rostlinami - břečťan, hloch, jeřáb, mandloň, měsíček, jetel, šťovík, růže atd. Dnes si k tomu můžete zapálit vonnou tyčinku a očistit se při ohni jako za starých dávných časů a nebo při svíčce a meditaci.

Pokud budete provádět rituály venku, můžete se při nich spojit i se svým zvířecím duchovním průvodcem a strážcem. Najděte si místo, kde jsou stromy a jiné rostliny.

Zavřete oči a zhluboka dýchejte a myslete přitom na svůj záměr spojit se se svým zvířecím průvodcem a spojencem.

Jděte cestou vaší meditace, kterou  děláváte a jste s ní spokojeni, kdy se naprosto uvolníte, své tělo, které proudem vzduchu a světla nejdříve očistíte a pak se přesunete ve vaší mysli do vámi vytvořeného lesa. Kouzelného lesa. Pamatujte, můžete tam mít, co chcete. Vody, potůčky, studánky, řeky, jezera, květiny. Představte si, jak tam vidíte místo, jaké chcete, kam si jdete usednout a kde voláte své zvíře síly. Neupřesňujte jaké zvíře očekáváte. Nechte tomu skutečně volný průběh.

dívejte se a dovolte si poznat zvíře. které je vším průvodcem a spojencem. Nechte ho, ať vás pozná a ať poznáte vy jeho. Nechte ho, ať k vám sám přijde. S pokorou a láskou až budete cítit a on dá svolení, se ho smíte jemně dotknout, pohladit, bez rychlým pohybů. Můžete se ho na cokoliv zeptat, poděkovat za jeho přízeň atd. Můžete ho čímkoliv obdarovat.

S Láskou Fal ♥