Pokud milujete někoho pro krásu, není to láska, ale touha.
Pokud milujete někoho pro jeho inteligenci, není to láska, ale obdiv.
Pokud milujete někoho pro jeho bohatství, není láska, ale zájem.
Pokud milujete někoho prostě jen proto, že to je on/ona, tak to je LÁSKA.
To jediné, co Vás omezuje jsou Vaše myšlenky, kterou proudí v temných vodách. Drží vás ve světě omezení, útisku, kde roztáhnutí křídel je prakticky nemožné.
Dejte svým myšlenkám víru v pozitivní směr a pusťte je do volných, poklidných a čirých vod. Roztáhněte svá křídla, která jsou tím silným proudem polámaná, aby se mohla uzdravit a nesla vás vším, co na své plavbě potkáte.
Jste květinou, která když odmítá to, co je jí dáno, protože má pocit, že si něco nezaslouží uvadaná, chřadne. Když přijímá to, co jí škodí, brání svým kořenům, listům volně dýchat, znemožňuje sama sobě, aby byla tím krásným rozkvetlým květem, který pohledem pohladí, obejme, vůní připomíná vše příjemné. Pokud nechává na sebe padat tíhy, které zatěžkávají její duši, tíhy které berou životadárný kyslík, tíhy které bráním jejím kořenům, aby k nim nemohla probouzející voda - je unavená, cítí se jako osamocený květ v poušti bez oázy. Ale jakmile přijímá to, co k ní skutečně patří, co jí dodává skutečnou blahodárnou sílu rozkvétá nejen květem, ale svou barvou, vůní, láskou.
Vše, co je nám překážkou je pro nás zkouškou a Vesmír nám nenadělí víc, než nezvládneme. Vše z toho nás posiluje, dává nám vytrvalost, sílu věřit a hledat v té největší tmě sebemenší světýlko.
Bez tmy by nebylo světlo. :)
Určitě znáte květinu Slaměnku. Jméno Helichrysum italicum pochází z řeckých slov hélios (slunce) a chrysos (zlatý). Tímto zlatým sluncem je rostlina se sytě žlutými kvítky, která divoce roste podél pobřeží Středozemního moře. Její české jméno, „slaměnka nesmrtelka", vychází z její výjimečné vlastnosti - nikdy neuvadá, dokonce ani po utržení.
Poselství květinových duchů přes příběh od Hanse Christiana Andersena.
Uprostřed zahrady rostl růžový keř.
Byl posetý nádhernými rozkvetlými květy a v jednom z nich, nejkrásnějším ze všech, přebýval Elf.
Byl tak drobný a jemný, že ho žádné lidské oko nemohlo objevit. Ložnici mohl mít za kterýmkoli lístkem růže.
Byl krásný, vypadal jako dítě a z ramen až k nohám mu splývala křídla.
Nádherně to vonělo v pokojích jeho domova. Jak čisté a prozzářené byly jeho stěny ze světle růžových okvětních lístků.
Celý den se radoval z teplého slunečního svitu, létal z kvetu na květ, tancoval na křídlech motýlů a poměřoval, kolik kroků by musel udělat, kdyby měl projít po všech cestách a křižovatkách, které jsou vyznačeny na jednom každém lístečku.
Co je pro nás žiloví listu, to jsou pro něj dálnice a křižovatky.
Tak jako v našem životě.
A proto si věnujte čas a nejen na den žen, ale může to být pro vás startovní čarou. Udělejte něco pro sebe. Otevřete okna a pusťte do vašich domovů čerství vánek. Prozzářete každý kout, ať už světlem, které do domu pustíme nebo svíčkou danou do rohů. Provoňte si dům hyacinty nebo jakoukoli rostlinou, která v tomto období kvete. Netrhejte jí, dejte jí do květináče s kořeny. Pečujte o ní tak, jak by jste o sebe samy chtěly pečovat. Dopřávejte jí dostatek vláhy, vzdušnost kořenů, lásku světla. A tak jak přistupujete k ní, s péčí, láskou a pokorou, přistupujte i k sobě. Pusťte si příjemnou hudbu a relaxujte. Hýčkejte kvítek, který máte ve svých rukách - jakoby jste objímaly své děťátko. :-* Milujte svůj den, své světlo, sebe. Přenášíte tím lásku dál na ostatní. Dáváte tím sílu, moudrost, pevný základ, stabilitu, ale i krásný kouzelný svět.
Žádné komentáře:
Okomentovat